Autorem textů je Ondřej Šimíček

Jediná
Večernice
Virtuální realita

Jen když tě cítím, mráz mi běhá po těle
na první pohled, zatváříš se nesměle,
už na ten druhý doufáš, že to udělám
a já jen padám, mám v hlavě hlavolam.

Závidím větru, že ti fouká do vlasů,
závidím slunci, že ti svítí na krásu,
závidím zemi po které běžíš,
povím ti něco, co ještě nevíš.

R: Jsi moje květina snů, i když spím s jinou
tam někde na konci dnů, my spolu pod hladinou
teď už se nemusíš ptát a zprávy mi psát,
to já jen že tě mám rád

Jak bílá růže, tak krásně voňavá
jsi pořád stejná, mladá a váhavá
dostaneš všechno, na co si jen pomyslíš
nevím jak z toho, lásko chci tě, vždyt to víš

Ty jsi můj osud, jak ještě dlouho
budeš se bránit, má krásná touho
večer si lehnu, lehce se zasním
tvé tělo kytary, prstama rozezním.
R: 2x

Jen tak si lítáš, po nebi kroužíš
proč ke mně dolů, proč nezabloudíš,
magicky jasná, sestra měsíce
jsi moje malá Večernice.

Kdybys snad jednou přilétla z nebe
na každý případ vzal bych si tebe,
já vím že holek je na tisíce
snad rozumíš mi Večernice

Já vím že né, že tohle nejde
ale ten sen nikdy nepřejde

Milovat hvězdu, jsem možná blázen
ale když znovu pohlédnu na zem
vidím tvou tvář ve svitu měsíce
ty jsi má hvězda má Večernice

Virtuální realita,
s láskou nepočítá
každý den když ráno svítá,
jsi v mysli mé rozlitá

Virtuální realita, 
když je všechno jako sen
má raketa k nebi stoupá
přistane na tvoji zem

R: Né nemám s tím žádné zkušenost
chápu že máš oprávněné pochybnosti
věř mi ale a podej mi ruku svou
svět nám bude virtuální realitou
 
Dej mi šanci pokusím se
na všechno ti odpovědět
věřím že mě pochopíš a
co chceš znát to budeš vědět

Virtuální realita,
s láskou nepočítá
každý den když ráno svítá,
jsi v mysli mé rozlitá

R